 |
del.icio.us |
 |
Digg |
 |
Furl |
 |
|
 |
Rojo |
| Add to OnlyWire |
 rostliny |
||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||
|
||||||
| Rostliny sensu lato | ||||||
|
Rostliny (Plantae) je jedna z říší domény eukaryotických organismů. Zahrnuje běžně známé skupiny organismů, jako jsou stromy, byliny, keře, trávy, mechy a zelené řasy. Odhaduje se, že se na Zemi vyskytuje asi 350 000 druhů rostlin (včetně semenných rostlin, mechorostů a kapraďorostů). Zatím bylo popsáno asi 290 000 druhů, z nichž je asi 260 000 semenných, 15 000 mechorostů a zbytek tvoří zejména kapraďorosty a zelené řasy.
Většina rostlin (přesněji tzv. zelené rostliny, záleží na pojetí) získává energii procesem zvaným fotosyntéza, při němž se energie ze slunečního záření používá k výrobě organických látek s vysokým obsahem energie. Při něm rostliny pohlcují oxid uhličitý a produkují kyslík.
Obsah |
Systematika
Základní členění
Nejjednodušší dělení rostlin rozeznává nižší rostliny (Thallobionta), jejichž tělem je stélka (thallus), a vyšší rostliny (Cormobionta), jejichž tělo se skládá z orgánů (vyjma primitivních skupin, jako jsou mechorosty). V současnosti se tyto pojmy již používají velmi zřídka. Termín "nižší rostliny" totiž zahrnoval druhy, které nejsou vzájemně příliš příbuzné.
Dnes se v systematice hledí převážně na fylogenetickou příbuznost. Existují však různá pojetí rostlin a někdy se všechny nižší rostliny řadí k říši Protista. Tato říše však rovněž není přirozená (monofyletická), a proto byli protisté rozděleni na velké množství říší[1]. Rostliny v užším slova smyslu tak představují buď jen tzv. vyšší rostliny[1], nebo vyšší rostliny společně s zelenými řasami (Chlorophyta v širším slova smyslu), ruduchami (Rhodophyta) a skupinou Glaucophyta.[2]. V druhém případě se Rhodophyta a Glaucophyta zařazují do skupiny Biliphytae, zatímco všechny ostatní jsou považovány za zelené rostliny (Viridiplantae).
Vyšší rostliny
- Podrobnější informace naleznete v článku vyšší rostliny.
K podříši vyšší rostliny se řadí několik rostlinných oddělení, považovaných za přirozené taxony. Počet oddělení je v různých publikacích různý, ale přibližný počet je 13-14[3]. Do současné doby však přežilo jen asi 11 oddělení. Jsou to: játrovky (Hepatophyta), hlevíky (Anthocerophyta), mechy (Bryophyta v užším smyslu), plavuně (Lycopodiophyta), přesličky (Equisetophyta), kapradiny (Polypodiophyta), cykasorosty (Cycadophyta), jinany (Ginkgophyta), jehličnany (Pinophyta), liánovce (Gnetophyta) a krytosemenné (Magnoliophyta).
Význam rostlin
Význam rostlin v přírodě
Rostliny stojí na počátku potravního řetězce a produkují díky fotosyntéze organickou hmotu a kyslík, a tím umožňují život dalších živých organismů. Jejich kořeny zadržují vodu a zpevňují půdu, čímž brání erozi.
Význam rostlin pro člověka
V průmyslu se rostliny používají, mimo jiné též k výrobě léčiv, slouží ale i při výrobě oděvů, nábytku a dalších předmětů denní potřeby.
Rostliny lze také použít pro výrobu tepelné či elektrické energie jejich spalováním (kupř. dřevní odpady, sláma apod.) popř. pro výrobu biolihu, který pak slouží coby palivo ve spalovacích motorech.
Kromě základních složek lidské i zvířecí stravy rostliny také snižují prašnost a hlučnost, a to zejména v městském prostředí, pomáhají také zlepšovat mikroklima (nejen ve městech) a působí i esteticky - kupř. pokojové rostliny, ozdobné zahrady, zámecké parky, stromořadí podél cest apod.
Odkazy
Reference
- Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Plants na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Campbell, N.A. et Reece, J.B. (2006): Biologie, nakl. Computer press
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id14871/
- ↑ http://en.wikipedia.org/wiki/Pinophyta
Související články
Literatura
- Kubát Karel, Hrouda Lubomír, Chrtek Jindřich jun., Kaplan Zdeněk, Kirschner Jan a Štěpánek Jan [eds.]. Klíč ke květeně České republiky. Academia. Praha 2002.
- Top 5 technologií, které nám darovala živá příroda. ideje.cz [online]. [cit. 2008-8-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
Botany.cz, česká stránka o botanice
